Střevo psa obsahuje celou řadu bakterií, virů i hub. Všechny tyto mikroorganismy do určité míry dokáží ovlivňovat organismus psa, a to například metabolismus, vstřebávání živin, tělesnou kondici, imunitu i riziko alergií. Mnohé studie se zaměřují na vliv stravy na psí střevní mikrobiom a odhalují vzájemné korelace.
Druhy psích krmiv
Stejně jako u lidí i u psů je velmi důležité, jakou dostávají stravu.
V dnešní době existují různé způsoby, jak krmit psa. Nejoblíbenější možností je suché granulované krmivo, které je jednoduché na přípravu, snadno se skladuje, je pohodlné během cestování a má delší dobu trvanlivosti. Poslední dobou je ale na vzestupu podávání syrové nezpracované stravy neboli BARF (Bones and Raw Food) zahrnující hlavně svalovinu, vnitřnosti, kosti a malé množství rostlinné složky. Tento typ je ale náročný na skladovací prostor a taky je třeba mít znalosti o tomto stylu krmení. Další variantou je vařená strava, konzervovaná strava či různé obdoby těchto krmiv.
Stravování psích předků vs. domestikovaní psi
Předci psů byli masožravci, kteří se živili masitou stravou s občasnou konzumací bylin. Domestikací se však trávicí trakt psa postupně měnil, jak se přizpůsoboval stravě, kterou nově nalézal v okolí lidských příbytků. Tento druh stravy totiž zahrnoval i rostlinné zbytky obsahující škroby. V návaznosti na to se střevo prodloužilo, aby organismus psa mohl z této potravy získat co nejvíce živin.
Vědecké studie potvrzují, že moderní pes má geny umožňující trávení škrobu ve střevě, což psy odlišuje od jejich předků i dnešních vlků. Psi tak mohou snáze štěpit škroby na jednoduché cukry a následně je vstřebat do krve.
Moderní pes je považován za všežravce a některé vědecké studie uvádějí, že by se dnešní pes neměl krmit totožně jako jeho divoce žijící příbuzný masožravý vlk.
Co ovlivňuje rozmanitost psího mikrobiomu
Strava psa by měla být vyvážená a neměla by převažovat rostlinná složka.
Avšak některá suchá krmiva obsahují příliš velké zastoupení rostlinných cukrů, což vede ke zvýšení celkového množství bakterií z kmene Firmicutes a naopak snížení bakterií z kmene Fusobacteria a Proteobacteria ve střevě psa. Nesprávný poměr bakteriálních kmenů může zvyšovat riziko nadváhy až obezity u psů.
Syrová masová strava naopak obohacuje psí mikrobiom o bakterie z kmene Proteobacteria a Fusobacteria.
Některé rostlinné složky jsou však velmi prospěšné pro střevní mikrobiom. Je to například vláknina, která slouží jako potrava pro bakterie a má pozitivní vliv na jejich růst. U psů byly srovnávány různé druhy vlákniny pro jejich prebiotické vlastnosti ve vztahu ke střevním bakteriím. Bylo zjištěno, že fruktooligosacharidy (např. inulin) zvyšují produkci mastných kyselin s krátkým řetězcem, které jsou důležité pro zdraví střev. Mannanoligosacharidy posilují účinky fruktooligosacharidů a také snižují množství potencionálně patogenních bakterií, jako je například Salmonella či Escherichia coli.
Bylo zjištěno, že syrová strava pozitivně ovlivňuje rozmanitost a bohatost střevního mikrobiomu, zatímco suché krmivo bakteriální rozmanitost ve střevě snižuje.
Studie a kožní psí mikrobiom
Studie také popisují, že strava má vliv nejen na zastoupení bakterií ve střevním mikrobiomu, ale také ovlivňuje kožní mikrobiom. I zde bylo prokázáno, že krmení syrovou stravou pozitivně ovlivňuje diverzitu bakterií přítomných na kůži psa. Naopak tomu bylo u krmení psů suchou stravou, kdy rozmanitost kožního mikrobiomu byla nižší. Strava by tedy mohla ovlivňovat kůži prostřednictvím změn ve střevním mikrobiomu.
Rozmanitost bakterií má pozitivní vliv na odolnost organismu psa a může snižovat výskyt potencionálně patogenních bakterií. Krmení psa určitým typem stravy různě ovlivňuje zastoupení bakterií ve střevním i kožním mikrobiomu a může mít podíl na výskyt možných zdravotních neduhů.
Ing. Petra Kopřivová
