Mikrobiom a psychické zdraví: Jak funguje osa střeva-mozek?

Věděli jste, že naše střeva a mozek jsou v neustálém kontaktu, a to doslova? Nevěříte? Existuje totiž přímé spojení mezi těmito zdánlivě nesouvisejícími orgány tzv. osa střevo-mozek.

Již naši předkové věřili, že dobré trávení a psychická pohoda spolu úzce souvisí. Dnes se tyto myšlenky znovu potvrzují díky moderním výzkumům střevního mikrobiomu – populaci mikroorganismů žijících v našem trávicím traktu.

Pojďme si společně ukázat, jak může váš střevní mikrobiom ovlivňovat vaši náladu a psychickou pohodu…

Osa střeva-mozek: Vztah na dálku

Představte si, že vaše střeva a mozek mají vztah na dálku. Fyzicky se nikdy nepotkají, ale jejich vzájemná komunikace je klíčová. A jak spolu komunikují?

V našem střevě sídlí tzv. enterický nervový systém (ENS), síť přibližně 600 milionů neuronů, představující jeden z klíčových pruhů na obousměrné komunikační dálnici, které říkáme osa střevo-mozek. ENS také interaguje s endokrinním a imunitním systémem střeva a má význam při vstřebávání živin a udržovaní slizniční bariéry. 1

Měli jste někdy „motýly v břiše“ před důležitou událostí nebo zažili stres, který vedl k zažívacím potížím? Tak to jste mohli na vlastní kůži pocítit práci tohoto spojení střeva a mozku. 2

Osa střevo-mozek představuje propojení emocionálního a kognitivního centra mozku s centrálním a střevním nervovým systémem.

Osa střeva mozek

To, co jíme, má zásadní vliv na složení našeho mikrobiomu a ten zase na naši psychiku. Výzkumy naznačují, že stravovací návyky charakteristické pro západní kulturu, jako je omezená konzumace vlákniny a nadměrná spotřeba smažených, zpracovaných jídel a červeného masa, jsou spojeny s vyšším výskytem úzkostí a deprese.

Mgr. Lenka Kosečková Micenková, Ph.D.

Vědecká specialistka, Genetify

Jak střevní mikrobiom ovlivňuje naší náladu?

Ve střevech nám sídlí miliardy mikroorganismů, které mají kromě trávení na starosti i produkci různých neuroaktivních látek.

Zní to skoro jako sci-fi, ale vědecké studie ukazují, že střevní bakterie mohou ovlivňovat naši náladu, reakce na stres nebo schopnost socializace. Zdravý střevní mikrobiom je také důležitý pro udržení homeostázy = rovnováhy centrálního nervového systému tím, že reguluje imunitní funkce a integritu hematoencefalické bariéry. 3

Změny ve složení mikrobiomu tak mohou hrát roli v rozvoji duševních onemocnění, jako jsou úzkosti a deprese. A funguje to i naopak, lidé trpící duševními problémy mají často také potíže s trávením a vykazují různé gastrointestinální příznaky, přičemž nejčastějším z nich je syndrom dráždivého tračníku (IBS). Tato skutečnost je jen dalším potvrzením těsné spojitosti mezi střevním a psychickým stavem. 4, 5, 6
CTA koupit analýzu střevního mikrobiomu Genetify
Koupit analýzu střevního mikrobiomu Genetify

Možná to zní složitě, ale to, co jíme, má zásadní vliv na složení našeho mikrobiomu a ten zase na naši psychiku. Výzkumy naznačují, že stravovací návyky charakteristické pro západní kulturu, jako je omezená konzumace vlákniny a nadměrná spotřeba smažených, zpracovaných jídel a červeného masa, jsou spojeny s vyšším výskytem úzkostí a deprese. 7

Psychobiotika: Budoucnost duševního zdraví?

I když by bylo naivní si myslet, že naše psychická kondice závisí jen na střevech, výzkumy ukazují, že psychobiotika mohou mít pozitivní vliv na naši náladu.
Psychobiotika jsou prospěšné bakterie (probiotika) nebo jejich podpora (prebiotika), které ovlivňují komunikaci mezi střevním mikrobiomem a mozkem. Neuroaktivní látky produkované psychobiotiky mohou ovlivnit naši náladu a mají anxiolytické (zmírňující úzkost) a antidepresivní účinky.8, 9

Je tedy možné, že budoucnost léčby duševních onemocnění bude zahrnovat i podporu zdravého střevního mikrobiomu. Samozřejmě, psychobiotika nenahrazují tradiční léčbu nebo psychoterapii, ale mohou být jejím cenným doplňkem.

Zajímá vás, jak jste na tom vy se zastoupením bakterií, které mají prokazatelně příznivý vliv na vaši psychickou pohodu? I na tyto otázky vám odpoví naše analýza mikrobiomu.


Mgr. Lenka Kosečková Micenková, Ph.D.
Lenka vystudovala mikrobiologii a poté získala doktorát z lékařské biologie na Masarykově univerzitě. Její výzkum se zabývá komplexním mikrobiomem se zaměřením na vybrané bakteriální druhy. Studuje modifikace mikrobiomu pomocí různých probiotických kmenů nebo antibakteriálních proteinů, z nichž je také objevitelkou jednoho z nich.
  1. Furness JB. Nat Rev Gastroenterol Hepatol. 2012; 9(5):286-94.
  2. Lai TT et al. J Biomed Sci. 2023; 30(1):92.
  3. Luczynski P et al. Int J Neuropsychopharmacol. 2016; 19(8):pyw020.
  4. Chang L et al. Brain Res Bull. 2022; 182:44-56.
  5. López-Taboada I et al. Front Psychol. 2020; 11:564413.
  6. Fond G et al. Eur Arch Psychiatry Clin Neurosci. 2014; 264(8):651-60.
  7. Reichelt et al. Nutr Neurosci. 2020; 23(8):613-627.
  8. Oroojzadeh P et al. J Mol Neurosci. 2022; 72(9):1952-1964.
  9. Sarkar A et al. Trends Neurosci. 2016; 39(11):763-781.